Učitel filozofie jednoho dne přišel do třídy. Když se studenti usadili, vytáhl ze zásuvky nádobu a naplnil ji až po okraj kameny. Potom se zeptal studentů jestli je nádoba plná. Studenti odpověděli, že ano.
Učitel vytáhl krabičku s menšími kamínkami a nasypal je do nádoby. Protřepal nádobu a menší kamínky popadali mezi ty velké kameny - vyplnili mezery mezi nimi. Opět se zeptal, jestli je nádoba plná. Studenti už váhavě souhlasili. Vytáhl sáček s pískem. Nasypal ho navrch nádoby, písek po protřepání vyplnil  i ty nejmenší skulinky. Tentokrát už byla nádoba skutečně plná.
Pověděl: ,,Touto ukázkou jsem chtěl vysvětlit, že tato nádoba je jako váš život. Velké kameny znázorňují důležité věci, jako je rodina, partner, děti, přátelé. Pokud by jste je ztratili, bylo by to pro vás zničující. Menší kamínky ukazují ostatní, méně důležité věci - např.: auto, dům, zaměstnání. A písek všecko ostatní - drobnosti denního života.
Když jde písek anebo menší kamínky do nádoby jako první, nezůstane místo pro velké kameny. Zrovna tak to platí v životě - když budete ztrácet čas a energii na drobnosti, nikdy nebudete mít čas na věci, které jsou skutečně důležité! Proto, milí studenti věnujte se v životě skutečně důležitým věcem. Hrajte si se svými dětmi, vemte partnera tancovat nebo do kina.
Vždy bude čas jít do práce, uklidit dům, uvařit oběd anebo nakoupit. Velké štěstí. Nech se vám to podaří.´´ dodal na konec vyučující.